Rozhovor pro Mladou frontu Dnes

Tento rozhovor sloužil jako podklad ke článku zveřejněnému dne 6.6.2018 na idnes.cz

Jaká je současná kvalita zvukové izolace v novostavbách a budoucích developerských projektech?

 

Jak se v posledních pěti letech měnil počet zjištěných akustických problémů u bytů v developerských projektech?

Nemůžu na takovou otázku jednoznačně a globálně odpovědět, ale se dá říci, že platí víc než dříve, že je potřebné si developera pečlivě vybírat, protože developeři s dlouholetou historií mají již zkušenosti. Dále je to tím, že mají prioritní zájem o budování dobrého jména, oproti účelově a rychle vzniklým developerům, povětšinou se stejnou životností jako provádění stavby samotné. A opravdu dle mého názoru není platné to, jak je společnost veliká. Kontaktují mě zákazníci, kteří si stěžují na hluk v developerských projektech po celé ČR, stavební pochybení jsou velice obdobná jako například před deseti lety, ale mohu konstatovat, že je jich méně – méně případů.

Jak tedy dobře vybrat?

Solidní developer nemá nic neskrývá, může upozornit na nějaké slabiny projektu, nechává zákazníka nahlédnout do posudků, studií a především nabízí k prostudování prováděcí projektovou dokumentaci. Solidní developer před podepsáním smlouvy by měl takový vstřícný krok udělat. Z prováděcího projektu je pak vidíme, z jakých materiálů jsou jednotlivé konstrukce navrženy a každý takový materiál, nebo materiálová skladba  má od výrobce atesty, včetně těch hlukových, chcete-li zvuko izolačních.

Jaké bývají příčiny špatně vyřešené neprůzvučnosti?

Hlavní příčiny slabé zvukové izolace jsou ty, že se používají materiály, které jsou na úplné hranici norem na neprůzvučnost ! Nechci jmenovat výrobce, ale například u nejvíce používané cihly na mezibytové příčky 24 nebo 25 cm se používá červená dutá cihla s žebrováním, která sama o sobě vykazuje parametr neprůzvučnosti 53dB. Toto číslo je přesně hodnota normy, bavíme se zde o hodnotě vážené laboratorní vzduchové neprůzvučnosti. Správně by měla být používána cihla s parametrem 57dB kvůli korekci. Pak se může stát, že již tak slabou konstrukci při zasekání rozvodů kabelů, nebo odpadů atd. stavebník ještě degraduje. Nebo jsou dokonce byty včetně zásuvek naprojektovány zrcadlově.

Dalším příklad je použití levnější alternativy kročejové izolace ve formě polystyrenu.  Polystyren umí sice zachytit mechanické rázy, ale propustí a šíří zvuk šířící se vzduchem. Při použití minerální izolace je efekt odhlučnění zásadně lepší jenže o něco dražší.

Je důležité si uvědomit základní věc a to, že developer staví proto aby vydělal. Valná většina developerů staví „jen tak na oko“, to znamená, že ty peníze navíc, které hodlá developer utratit, jsou za ty věci, které jsou vidět (dětská hřiště, honosná reklama v médiích, fasáda), bohužel samozřejmě na úkor těch, které vidět nejsou.

V jakých rozmezích se pohybují náklady na vyřešení problému u standardního bytu 2+kk (65m2)?

Většinou neřešíme celý byt, je to zbytečné. Není potřeba řešit odhlučnění v místnostech, kde sami vydáváte hluk, nebo netrávíte čas, jako je chodba, toaleta, koupelna, nebo kuchyň. Ve valné většině si nechá zákazník poradit, že peníze, které hodlá do odhlučnění vynaložit, je dobré investovat do „svatých zón klidu“, jsou to místa, kde relaxujeme, usínáme, odpočíváme. Jsou případy, kdy odhlučníme jen jednu stěnu nebo strop, stejně tak, že máme zakázky, kdy akusticky upravujeme veškeré konstrukce – tudíž postavíme vlastně novou místnost do té staré. Přesné určení ceny také závisí na materiálovém návrhu, potom takový byt 2kk může vyjít kolem 50, ale i 200tis.

Je špatná akustika častějším problémem v developerských projektech nebo v panelácích nebo cihlových domech?

Máme zákazníky ze všech typů uváděných staveb, není na to jednoznačná odpověď, každá ze zmiňovaných typů staveb má své pro a proti. Dříve se stavělo z plných cihel (plná cihla má slušný parametr neprůzvučnosti) a podlahy byly trámové v zásypu, který funguje akusticky také velice dobře, ale objekty jsou již staré a kolikrát degradované neodbornými rekonstrukcemi. Staré paneláky na tom také nebyly zas tak špatně (neznala se technologie lehčení betonu), jediné co bylo vždy bolístkou bylo tenké zdivo v rámci jednoho bytu a společné stoupačky. Ohledně developerských projektů stavěných posledních deset let je to věc jiná. Moderní stavby tohoto typu jsou vlastně monolity – akusticky bráno jako paneláky. Obvodový plášť je beton s vyzdívkami z dutých cihel, stejně jako vnitřek stavby. Podlahy jsou betonové (ale zásadně tenčí než ve stařičkých panelácích) ale zase mají kročejovou izolaci. Tyto zmiňované materiály propouští a šíří konstrukční hluky. Problémem v novostavbách bývá i nelogické uspořádání vzájemných bytových jednotek. Pak se běžně stává, že zcela nelogicky sousedí ložnice s koupelnou souseda. Společnou bolístkou je pak pronikající hluk ze společných prostor do bytů.

Kde je řešení složitější a finančně náročnější?

Dodatečné odhlučnění, nebo chcete-i zvuková izolace je vlastně přidání materiálu na ten, nebo k tomu stávajícímu, nebo ještě lépe postavení nezávislé konstrukce k té stávající, to ale stojí místo. Neexistuje skladba nejtenčí a zároveň nejlepší. Takže složitost je především v tom, jak odhlučnit, když tam není moc místa. Finančně náročné jsou pak zakázky, kde začínáme demontáží. Buďto celého stropu včetně podbití, nebo bourání příčky uprostřed bytu, která propouští a vydává hluk od souseda do obou pokojů. Pokud opustím břehy odhlučnění bytů, tak určitě odhlučnění a akustika nahrávacích studií atd.

Jak lidé poznají, co je ještě normální a co už ne?

Když nás zákazník osloví, že má problém a stěžuje si, že slyší souseda, tak se vždy ptáme co vše a přesně slyší. Otázka možná pro někoho k pousmání, ale ona je zcela zásadní. Protože když vnímáme i význam slova, tak mozek podvědomě s tou naloženou informací pracuje, spojuje si minulost, přemýšlí nad souvislostmi… To je špatně, z dlouhodobého hlediska je to stav zdraví škodlivý a neudržitelný, protože si prostě doma neodpočineme! Časem si na konkrétní hluk (nemusí jít pouze jen o to, že je slyšet povídání sousedů) vybudují averzi a vnímají ho více než hluky jiné, jedinec je pak roztržitý, přichází o harmonickou část času stráveného doma.

Takže odpověď na Vaší otázku je „Je normální si doma odpočinout“. Není normální snášet hluk z jiných bytů, pokud je nám to nepříjemné.

Dá se odhadnout, v kolika případech (v procentech) se na vás lidé obrátili oprávněně?

Těžko říci, je to tak půl na půl (ale většina lidí nepodstoupí akustická měření), ale oprávněnost je dle mého názoru irelevantní. Vnímání zvuku je velice subjektivní, natož vnímání obtěžujícího zvuku = hluku. Důležité je, aby se lidé cítili doma bezpečně, v soukromí, aby si doma odpočinuli.

Co se tedy dá dodatečně všechno odhlučnit a jak moc to pomůže?

Vlastně všechny konstrukce, jako jsou podlahy, stěny, stropy. Cílem dodatečného odhlučnění je dostat zbytkový hluk za práh vnímání posluchače. Tak aby tento zbytkový hluk byl vnímán jako neobtěžující, tak aby se na něj mozek nesoustředil, tak aby byl brán jako nějaké zvukové pozadí, stejně jako například projíždějící auto pod domem.

© Noitami akustika 2010 - 2017 | Web navrhl a vytvořil MarMal.cz - tvorba webových stránek.